KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
PODZVIČÍNSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Ing. Oldřich Kvapil - řezbář reliéfních forem na perník

Držitel titulu
"Nositel tradice lidových řemesel" za rok 2003

Svůj životopis musím začít trochou ohlédnutí do historie. Toto řemeslo, jako činnosti vytvářející formy pro pečení do nich tlačených perníků, zaniklo vlastně s tradičním perníkářstvím asi na konci 19. století. Nahradila je výroba průmyslově vyráběných perníků. V této době vznikala v naší zemi regionální muzea a perníkáři, likvidující živnost nebo jejich dědici viděli, že dřevěné formy mají historickou a estetickou hodnotu a zhusta celé soubory forem předávali do těchto muzeí. Tam formy pro dlouhá léta ležely v depozitářích a jen nemnoho historiků, muzejníků nebo výtvarníků je studovalo. Zásadním obratem pro uvedení těchto hodnot do povědomí širší veřejnosti a tím i oživení tohoto specializovaného řezbářského řemesla byl (podle mého mínění) počin akademického malíře Corvina z Prahy a grafika Procházky z Pardubic. Ti uspořádali v roce 1966 výstavu starých perníkářských forem spojenou s pečením a prodejem z nich vytvarovaných perníků na Kuksu u Dvora Králové. O této výstavě vyšel článek v tehdejším časopise Domov.

A zde je začátek mého vlastního řezbářského životopisu. Jsem totiž řezbář samouk. Celý život jsem pracoval jako technik v silničním stavitelství. Ke dřevu mám ovšem velmi úzký vztah, protože můj otec (v letošním roce 2002 je mu 91 let) je truhlářem a za mlada vyřezával loutky.

Tehdy v roce 1966 mě článek v časopise Domov inspiroval natolik, že jsem se začal pokoušet podle sádrových odlitků starých forem vyřezat je ve dřevě. Koupil jsem si sadu dlát tehdejšího podniku Narex. Vzpomínám si, že moje první forma bylo miminko v zavinovačce. Celá rodina se mi smála a výtvor nazvali "indián v peřince". Když táta viděl mé počáteční neumělé pokusy, slitoval se a věnoval mi celou velkou sadu svých anglických řezbářských dlát. Věc mě zaujala tolik, že jsem začal shánět literaturu s tímto tématem, navštěvovat muzea a odborníky, kteří k tomu měli co říci. Musím zde uvést ty, kteří mi nejvíce pomohli. Především to byl již zmíněný malí Corvin a také grafik Procházka, kteří vlastnili velký archiv fotografií starých forem z celých Čech, Moravy a Slezska. Na ně jsem se obrátil hned zpočátku. Velmi zásadním způsobem mě ovlivnil p. Dr. Vítězslav Štajnochr v technice řezby a zejména v ikonografii zobrazených motivů. Velmi mi pomohla i paní Dr. Lenderová z Muzea východních Čech v Hradci Králové, která také vydala publikaci o hradeckém perníkářství. Malíř Corvin mi nezištně předal své zkušenosti s pečením do forem vytlačovaných perníků. Postupem let se i našli lidé, kteří mé formy skutečně začali využívat pro pečení těchto dekorativních perníků. Formy vyřezávám dodnes (s několikaletou přestávkou) a vyhledávám stéle obtížnější motivy. Pustil jsem se i do forem se současnými motivy.

Moje filozofie řemesla

Tvůrce forem je veden snahou postihnout všechna uvedená období vývoje perníkářského řemesla, přičemž od žádného motivu nevyrábí větší série. Většinou zhotovuje z bohatého archívu námětů z celé Evropy jen jednu formu, maximálně jen několik málo kusů.

Předkládané formy a z nich modelované perníky by chtěly pobídnout dnešního člověka stále někam spěchajícího nebo něčím poháněného, aby se na chvíli zastavil a uvědomil si, co krásy, řemeslné dovednosti a trpělivosti dokázali vložit naši předkové do prostých darů matky přírody - do kousku dřeva, medu, mouky a vonícího koření.

KONTAKTNÍ ADRESA:

Družstevní 1685
508 01 Hořice
Česká republika (CZ)
tel: (+420) 493 624 274

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.nulk.cz

AKTUALIZACE: Luděk Šorm (KAM NA PARDUBICKU s.r.o.) 2, 05.04.2013 v 19:48 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba